byl v 70 až 80tých letech 20. století hojně zastoupen.
V současné době zde ještě pracuje několik členů Českého svazu včelařů, který byl aktivní hlavně v 70tých letech 20.století. Také místní Jednotné zemědělské družstvo obhospodařovalo v té době asi 20 – 25 včelstev.V roce 1971 byla zaznamenána snůška století v produkci medu. Krutou daň si v roce 1979 vybralo tlumení varoázy likvidací včelstev. Mnozí ze starších včelařů již svá včelstva neobnovili a tím začal útlum včelaření v naší obci. V současné době je evidováno 11 včelařů , z toho dva chovají kolem 15ti včelstev, jeden 10, pět 1 – 3 včelstva, tři nemají včelstva žádná.
Tyto složky jsou zahrnuty do místních nebo základních organizací v Lanškrouně.

byl založen v r. 2000 počtem 16 důchodců. Předsedou byl zvolen pan Josef Štěpánek. Do r. 2004 se počet rozrostl na 60 členů. V obci se každoročně pořádá“Májové setkání“, na které jsou zváni senioři z okolních obcí. Že tato setkání mají něco do sebe, svědčí o velké účasti u nás i v okolních obcích. Senioři připravují různé scénky pro pobavení; „Školka, My jsme ti Pražáci, Z pohádky do pohádky, Setkání na Mariánské Hoře.“
Mimo tato setkání jezdí důchodci na výlety za poznáním po naší vlasti, pořádají táboráky na Mariánské Hoře apod.
Aktivita přináší určitě všem uspokojení, nové zážitky a radost z možnosti zapojit se do společenského života obce.

od r. 2000
- transformace Českého svazu žen (od r.1954).
27. 4. 2000 členky výboru ČSŽ rozhodly o ukončení činnosti ČSŽ a po vzájemné dohodě založily vlastní Klub žen. Z původních 45 členek ČSŽ zůstalo v klubu pouze 29 žen. Jeho předsedkyní byla zvolena paní Zdenka Motlová. Schůzky klubu jsou pravidelné – každé první úterý v měsíci. Pořádáme výlety na kolech, společně navštěvujeme různé výstavy a divadla. Každý rok pořádáme již tradiční „Babský bál“.
Z výtěžků plesu přispíváme na dětský maškarní karneval, dětský den a výlety pro děti.
Také jsme přispěly místní rodině, která byla postižena požárem a finanční pomocí jsme přispěly obci postižené povodní. Také spolupracujeme s místním Klubem důchodců.

Historie české myslivosti v Horním Třešňovci začíná v roce 1925-30, kdy si pan František Jirásek se spoluúčastí pánů Bohuslava Jiráska, Ladislava Šilara a Čeňka Ježka, pronajal honitbu v horní části obce od pana Kráčmera, drogisty v Lanškrouně. Užívání honitby ukončila druhá světová válka. Po druhé světové válce byla dne 12.6. 1945 pronajata obecní honitba p. Františku Jiráskovi, za společníky si mohl vzít pouze občany Horního Třešňovce. V roce 1947 byla ustanovena lidová myslivecká společnost, už za účasti nových občanů - osídlenců. Společnost měla 9 členů, v čele stál předseda František Jelínek a myslivecký hospodář František Jirásek, honitba měla výměru 877,75 ha. Plán odstřelu v té době byl 10 srnců, 60 zajíců, 20 koroptví, 5 bažantů. Lidová myslivecká společnost byla v roce 1962 přejmenována na myslivecké sdružení. Do roku 1980 stoupl počet členů na 17.
Myslivecké sdružení Zámecký vrch
vzniklo 1.1.1980 sloučením těchto mysliveckých sdružení: Horní Třešňovec, Rudoltice, Horní Dobrouč a Lanškroun. Sloučení neproběhlo spontánně, ale bylo vynuceno tlakem z vyšších míst a přes protesty Hornotřešňovských myslivců, byla část Třešňovské honitby přičleněna k honitbě Horní Čermná. Nové sdružení mělo po sloučení přibližně 80 členů, bylo rozděleno na úseky a jeho sídlo bylo v Lanškrouně. Úsek Horní Třešňovec měl 13 členů a řídil ho pomocný hospodář Karel Buřval. V té době vybudovali myslivci v prostoru bývalé drůbežárny bažantnici, kde s úspěchem odchovávali každý rok až 60 bažantů. Po politických změnách v roce 1989 se jednotlivé úseky rozhodly pro samostatnost, což mělo za následek rozpad mysliveckého sdružení Zámecký vrch.
Myslivecké sdružení Třešňovské háje
Po rozpadu MS Zámecký vrch (poslední členská schůze 16.12.1990) bylo na ustavující schůzi 18.1.1991 založeno Myslivecké sdružení Třešňovské háje se sídlem v Horním Třešňovci. Honitbu, která nově vznikla sdružením vlastníků půdy do honebního společenstva, si pronajalo od honebního společenstva Horní a Dolní Třešňovec. V čele sdružení stojí předseda Ing. Jindřich Jirásek, mysliveckým hospodářem do roku 2003 byl Karel Buřval, po něm převzal funkci František Mačát. V rozmezí let 1991 – 2003 mělo sdružení 17 až 20 členů z Horního Třešňovce a Lanškrouna. Vlastními silami myslivci vybudovali nový rybník a přístřešek u Jakubovic. Dále obnovili tradici posledních lečí se zábavou pro veřejnost a začali pořádat táboráky s mysliveckou kuchyní.

První sbor hasičů byl založen z rozhodnutí obce 13. 1. 1886 a měl 48 členů – složení členské základny bylo především německé národnosti. Až v roce 1942 byli do sboru přijati první Češi - pan Jindřich Jirásek a František Vonka. Po válce 5. 8. 1945 byla ustavující schůze Českého svazu hasičů se základnou 15 členů.
Prvním starostou byl tehdejší učitel Arnošt Kopp od 5. 8. 1945 do 22. 3. 1946. Po něm byl do této funkce zvolen pan Jindřich Jirásek (do 1. 4. 1951). I sbor dobrovolných hasičů prošel několika etapami; v roce 1951 přejmenování na Československý svaz požární ochrany, od roku 1961 Svaz požární ochrany ČSSR, v roce 1990 na sjezdu svazu přítomní delegáti obnovili název na Sbor dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska.

Po přejmenování organizace od roku 1951 byli předsedy sboru František Jelínek a František Vonka.
Někteří ze zakládajících členů v roce 1945 jsou ve sboru dosud. První veřejná akce – dožínky, se konala již 26. 8. 1945. Původní hasičská zbrojnice byla v současném hasičském muzeu na čp 91. Později, kdy hasičská mechanizace dosáhla modernizací větších rozměrů, byla na hasičskou zbrojnici přebudována půlka (garáže) budovy po bývalém JZD (1980 – 1981).
V roce 1981 (2. června) byl starostou zvolen Zdeněk Junek a ve funkci setrval plných 11 let. Velitelem v té době byl Jiří Dvořák. Posledním starostou od ledna 2000 je Petr Jelínek a velitelem sboru je od ledna 1993 Radomír Šebrle. Ve funkci starosty se mezi uvedeným obdobím vystřídal Petr Jelínek a Milan Mačát, funkci velitele od roku 1946 zastával František Jelínek, Vítězslav Jirásek, Miloslav Mačát, Jaroslav Šebrle, Jiří Dvořák a Radomír Šebrle.

Současná základna SDH má kolem sta členů včetně dorostu. Kromě svého původního poslání pořádá SDH společenské akce jak pro dospělé, tak i pro děti – Hasičský ples, Dětský karneval, Loučení s létem, Staročeské posvícení (to proběhlo pouze třikrát a z důvodu nízké návštěvnosti bylo od jeho dalšího pořádání upuštěno).
Nedílnou součástí činnosti sboru je také zdokonalování se během hasičských soutěží. Především během posledních let, kdy hasičský sport získal na popularitě se neustále zvyšuje počet soutěží, které SDH během roku navštíví. Z tohoto důvodu byla v roce 2001 zakoupena nová výkonnější hasičská stříkačka, v ceně 84000 Kč, za významného přispění místních podnikatelů. Mezi největší úspěchy v požárním sportu patří celkové 3.místo žen ve Velké ceně okresu Ústí nad Orlicí v požárním útoku v roce 2003 a 3.místo dorostenek v krajském kole v roce 2001. Povzbuzeni těmito úspěchy uspořádali hasiči v letošním roce první ročník Hornotřešňovského poháru – soutěže v požárním útoku družstev, kterého se zúčastnilo celkem 39 družstev z celého okresu (26 družstev mužů a 13 družstev žen). Soutěž byla velice kladně ohodnocena Radou Velké ceny a v regionálním tisku.

Původně Československý svaz mládeže založený v 50tých letech minulého století. Dochované zápisy o činnosti svazu pocházejí z roku 1960 a jsou ukončeny v říjnu roku 1968. Členové svazu vyvíjeli po celá léta různorodou aktivitu: brigády v JZD, v obci, sázení stromků, pořádání zábavných akcí pro děti, plesy pro dospělé, májové oslavy, sběr železa, různé besedy a přednášky, táboráky, společné stanování, výlety.
Novodobější éra Svazu mládeže začíná svoji kroniku v roce 1974 a programová náplň je obdobná jako v letech minulých. Poslední velká akce byl sraz bývalých svazáků konaný dne 13. 3. 2004 v Národním domě.

Přesné datum vzniku TJ v obci není známo. Začátky se datují hned do prvních dní po 2. sv. válce, kdy místní mládež s kravičkou začala rovnat terén a na vzniklé ploše se scházela, aby si zahrála fotbal. Později se opět začal využívat Národní dům jako tělocvična a začal se hrát i stolní tenis, ve kterém místní hráči získali i četná vítězství. Místní děti se tu jednou týdně scházely, aby si zacvičily nejprve pod vedením Slávky Ježkové, později pak pod vedením Vlaďky Ježkové, která byla také dlouhá léta předsedkyní Sokola. Cvičilo se na hrazdě, skok přes koně, míčové hry... V roce 1976 byla pod vedením Vlaďky nacvičena skladba mladších žákyň na Spartakiádu. Každoročně se pořádal výlet do Sázavského údolí. Po smrti Vlaďky se ujal vedení Sokola Honza Vávra, který společně s Honzou Ježkem, který byl pokladníkem, věnovali svůj volný čas rozvoji stolního tenisu v obci. Zároveň tu mělo a má i velkou tradici cvičení žen v místní základní škole. Po ukončení činnosti obou jmenovaných se stala předsedkyní Sokola Lenka Marková a pokladníkem Jana Motlová. A tak je tomu dodnes. V současné době má Sokol dva oddíly Cvičení žen a Sportovní klub.TJ již po několik let pořádá soutěže v odbíjené, v kopané neregistrovaných a „Ženatí versus svobodní“,ve spolupráci s místní školou a některými složkami se střídají v pořádání akcí pro děti i pro celou veřejnost.