Historie obce

První písemná zmínka o Třešňovci (Jansdorf) pochází z roku 1304 z donační listiny krále Václava II., kterou daroval Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. Tehdejší podoba jména vesnice je typicky kolonizační a vychází z osobního jména lokátora obce. Třešňovec byl tehdy jedinou vsí, která se až začátkem 16. století začala rozlišovat na horní a dolní část, přičemž Dolní Třešňovec byl řazen spíše k předměstí lanškrounskému.

Jednou z prvních zmínek, která rozlišuje Horní a Dolní Třešňovec je listina z roku 1509, která dokazuje že Horní Třešňovec měl již svou vlastní rychtu a omezenou obecní samosprávu. 29. srpna toho roku vydal tehdejší držitel lanškrounského panství Vojtěch z Pernštejna takzvaný hamfešt rychtáři hornotřešňovskému Petrovi Istrycharovi, kterou upravil některé jeho povinnosti k vrchnosti. V této době mu totiž rychtář přenechal své lidi, které držel k rychtě i se všemi jejich platy a robotami. Na oplátku ho proto Pernštejn zbavil ročního platu čtrnácti grošů, naturální dávky v podobě plece masa a povinnosti chovat vrchnosti vola a loveckého chrta. Mezi příslušenstvím rychty jsou dále zmíněny čtyři svobodné pruty rolí a svobodný šenk. Z něho však rychtář mohl šenkovat pivo v Dolním Třešňovci pouze s povolením pánovým – s výjimkou jednoho sudu o masopustu a svatbě. Povinností rychtáře dále zůstávalo opatrovat na rychtě zbroj v podobě pancíře, meče a kuše. V případě nějaké války měl pak rychtář platit ze svých čtyř prutů rolí plat ve stejné výši jako ostatní hospodáři.

V minulosti převládal v Horním Třešňovci smíšený národnostní charakter. Dalo by se říci, že ležel na jazykovém rozhraní – horní část obce s osadami Sebranice a Matějkov byla spíše česká, dolní část německá. Ve třicátých letech byl podíl českého obyvatelstva v tehdy téměř devítisethlavém Třešňovci více než třetinový. Podobný poměr dvou ku jedné představoval i počet katolického a evangelického obyvatelstva obce.

Součástí lanškrounského panství byl Horní Třešňovec až do konce feudalismu. V roce 1853 proběhla v Třešňovci první vlna vystěhovalectví do Ameriky, podobně jako v nedalekých Nepomukách nebo Ostrově.

Škola byla v Horním Třešňovci zřízena roku 1783, vlastní budovu měla tehdejší trojtřídka od roku 1877. Od roku 1919 v obci působila také česká menšinová škola. V současnosti je zde mateřská škola a dvoutřídní základní škola.

Spolkový život v Horním Třešňovci reprezentoval sbor dobrovolných hasičů založený roku 1886, v němž se sdružovali především německy mluvící obyvatelé obce. Spolek „Národní dům“, založený roku 1934, se pak skládal z českých obyvatel, kteří získali na stavbu spolkového domu příspěvek menšinových organizací (Národní dům, Česká menšina a Národní jednota severočeská). V tomto domě pak svou činnost zahájil hostinec, kampelička a pořádaly se zde nejrůznější společenské akce jako byly zábavy, divadelní představení atp. Rokem 1938, kdy obec připadla do německého záboru, činnost spolku pochopitelně skončila. Nedobrovolně ukončil obnovený spolek činnost i v době poválečné roku 1951. Současné hornotřešňovské myslivecké sdružení má tradici již od padesátých let. Roku 1992 byla v obci založena myslivecká společnost Třešňovské háje. Rovněž od padesátých let 20. století se traduje i činnost tělovýchovné jednoty Sokol a organizace červeného kříže, založené roku 1954.

Kromě obnoveného sboru dobrovolných hasičů jsou zdejší občané organizováni i v zájmových organizacích českého svazu chovatelů, zahrádkářů a včelařů. Aktivní je od roku 2000 i klub důchodců a klub žen, transformovaný z někdejšího svazu žen, činného v letech 1954-1994.

K místním památným stavbám patří kostelík Nanebevzetí Panny Marie z let 1869-70, evangelická modlitebna z let 1953-54 a pískovcové sousoší Kalvárie před čp. 213 na dolním konci obce. K výrazným objektům venkovské architektury se řadí usedlost čp. 105 a čp. 102 se zachovanými sýpkami a v neposlední řadě hasičské muzeum čp. 91.

Kronika obce

1852 – Stavba silnice Lanškroun-Horní Třešňovec až po č.14.

1857 – Pořízena kovová pojízdná stříkačka za 450 zlatých. Před tím byla u některých usedlostí umístěna lejta na vodu. Pro obec Horní Třešňovec bylo umístěno 15 takových sudů a k tomu potřebné hasící zařízení.

1871 – Stavba silnice z Horního Třešňovce od č.14 do Čermné.

1.11.1872 – Zřízeno u č.158 silniční mýto. Toto mýto měl Václav Schöberle za 131 zl. rak měny od okresního zastupitelstva pronajmuto. Mýtní závora přes silnici se nacházela u jeho domu č.158. V roce 1896 bylo mýto zrušeno.

12.5.1894 – Veliká bouře, potok se vylil z břehů.

13.1.1886 – Založen sbor dobrovolných hasičů, první spolek měl 48 členů.

1902 – Pořízena druhá stříkačka za 800 zlatých.

20.7.1903 – Uhodil blesk do tří továrních dělnic z Čermné na tzv. českém stežníku, které šly domů z tabákové továrny v Lanškrouně. Dvě z nich byly usmrceny. Třetí, která přežila, nechala na místě neštěstí postavit pomník.

6.6.1909 – V dopoledních hodinách se strhla veliká bouře, déště a krupobití v trvání dvou hodin, která napáchala v polích a zahradách veliké škody. Povodeň strhla lávky, mosty, ploty a pobřežní zídky, hospodářské nářadí. V Lanškrouně se jeden muž utopil v potoce u Jánského mostu.

26.7.1914 – Vyvěšeny plakáty o mobilizaci

27.7.1914 – V 15 hod. shromáždění 52 povolaných mužů u školy.

1.8.1914 – Vyhlášena všeobecná mobilizace:
muži narození v r.1874 rukovali 3.9.1914
muži narození v r.1873 rukovali 6.9.1914
muži narození v r.1872 rukovali 9.9.1914
z obce rukovalo celkem 208 mužů, 28 se jich nevrátilo.

1918 – Na chřipku zemřeli tři občané.

podzim 1921 – Mobilizace proti Maďarsku, z naší obce bylo kromě aktivních sloužících povoláno 23 mladých mužů.
Obec postihla epidemie úplavice, zemřeli tři občané, škola byla čtyři týdny zavřená.

zima 1922/23 – Slintavka a kulhavka.

20.1.-7.2.1927 – Chřipková epidemie, zemřelo 6 občanů.

1928 – Postaveno vysokonapěťové vedení Pardubice-Jablonné nad Orlicí na západ od obce. Betonové stožáry se dělaly v místě a také stavěly. Stožáry jsou částečně duté a částečně plné.

27.3.1929 – Otevřena autobusová linka Lanškroun – Jablonné nad Orlicí přes Horní Třešňovec.

podzim 1929 – Stavba vysokonapěťového vedení.

19.11.1929 – Kampelička – otevřena česká spořitelna, vedená jako „Kampelička“ Spořitelní a záloženský spolek.Úřední místnost byla v české škole. Prvním předsedou byl František Jirásek z č.65. Po výstavbě a otevření Národního domu byla záložna přemístěna do něj.

zima 1929 – Studená zima, ve škole „studené prázdniny“ od 18.2.-28.2.1929, v obci pomrzlo množství ovocných stromů (švestky, ořechy, třešně a také mnoho jabloní), nejstudenější byl 11.únor, teplota poklesla pod -38° C.

1930 – Kolem roku 1930 byl k původnímu hostinci z přelomu 19. a 20. století přistavěn sál pro společenské účely – Kulturní dům.

8.12.1930 – Poprvé svítilo po obci elektrické osvětlení.

1932 – Epidemie záškrtu, v obci zemřelo 5 dětí. Proti rozšiřování této nebezpečné nemoci byly všechny děti ve věku 3-10 let bez rozdílu národnosti očkovány, z toho bylo 77 německých a 22 českých dětí. Výlohy měla hradit záložna v Dolním Třešňovci.

6. 5. 1933 – Obec zakoupila pro sbor dobrovolných hasičů motorovou požární stříkačku. Stříkačka byla zakoupena u fy. Hans Flader v Pleil Sorgental za 23 650 Kč (ve výbavě bylo 100m hadic č.9 a veškeré nářadí, 1 dvourozdělovač a čtyři pohyblivé rozstřikovače).

červen 1934 – Epidemie spalniček v obci.

1934 – Teplý duben, již 15.4. kvetly třešně. Ke konci května a v červnu onemocnělo mnoho školních dětí na spalničky. Bohatý rok na houby. Zvětšen a opraven rezervoár na vodu, z městského vodovodu dostala vodu česká škola a pekař Karel Brükner.

28.9.1938 – Podepsána mnichovská dohoda.

10.10.1938 – Okupace obce nacistickými vojsky, české nápisy zmizely, byly jen německé, Národní dům zabrala Hitlerova mládež. Za českou školou se pálily knihy. Do české školy se nastěhoval německý učitel, z učebny zřízena obecní kancelář.

9. 5. 1945 – Odpoledne projíždí obcí Rudá armáda.

1945 – 1946 – Odsun občanů německé národnosti. Dosídlování obce příchozími lidmi z vnitrozemí a z okolních podhorských obcí.

60tá léta 20. století – Postaven kravín K 96 s přilehlou kolnou, sklepem a silážní jámou, kravín K 174 s přilehlou stodolou, bylo upraveno hřiště v současných prostorách, na autobusových zastávkách byly postavena čekárny, na čtyřech místech na potoce byly vybudovány požární nádrže.

1968 – 1970 – V akci „Z“ vystavěna prodejna, později byla prodána Spotřebnímu družstvu Jednota (v roce 2000 nástupce Jednoty – KONZUM prodejnu zrušil).

1968 – 1971 – Vystavěna v obci šestibytovka.

1973 – Vybudování obecního vodovodu a vodojemu v horní části obce – předáno VAKu Jablonné nad Orlicí.

1980 – 1981 – Přestavba tehdejšího střediska družstva na hasičskou zbrojnici a společenské místnosti a obecní fotokomoru. Oprava jeviště v kulturním domě.

1982 – postavena kolna u požární zbrojnice, opravy v domě č.224, zbourán dům č.63, na jeho místo byla přemístěna autobusová zastávka s čekárnou, zřízeny podzemní hydranty v horní části obce, v obci byli čtyři telefonní linky, z toho 3 podvojné

1983 – GO veřejného osvětlení, opravy domu čp.224 ,snížení stropů, voda, GO elektrické instalace v Národním domě, nové pohostinství v čp.216

1984 – Výstavba požární nádrže u čp 216, modernizace soc. zařízení v Národním domě, demolice domu u hřiště (čp 117), asfaltování prostranství před kulturním domem a provedení nové kanalizace.

1985 – most k čp.1 a čp. 208, most k čp.108 a čp.113

1985-1986 – Oprava sálu v Kulturním domě ve výši 575 tiíc Kč.

1986 – Rozšíření fotbalového hřiště. Vodovodní přípojka na hřbitov

1987 – zatrubněn příkop a vybudován chodník před školou

1988 – výměna podlahy v přísálí kulturního domu, podřezání, výměna zárubní dveří a odvodnění budovy

26.2.1990 – Asi v 19:55 prolétla přes obec větrná smršť, strhla část střechy u čp.71, zlomila lípu u čp.61 a část smrku. Další lípu poškodila na rohu cesty k čp.134 a 59. Spadlá část lípy rozbila střechu na čp.61. Dále byla stržena střecha se štítem na hřitově u márnice, čímž byly poškozeny některé pomníky. Na hřbitove spadl kříž. Zastávkové pruhy pro autobusy. Oprava věže kostela.

1991 – rekonstrukce rozhlasu

1992 – podřezání budovy čp.225

1993 – rekonstrukce staré hasičárny na hasičské muzeum

1994 – oprava Národního domu, asfaltování cest, oprava kostela, nová střecha na čp.224

1995 – tenisové kurty, přístavba vývařovny u Národního domu, klempířské práce a omítka na kostele, oprava kříže na hřbitově, oprava podlahy na sále v kulturním domě, výstavba kabin na hřišti

1995 – 1996 – Byla provedena plynofikace obce.

1996 – dokončení oprav v kulturním domě, dokončení kabin na hřišti

1999 – Byla brigádně postavena dřevěná stavba na hřišti (fotbalové zátiší).